FC Jílové x SK Viktoria Štěrboholy

11.05.2013 19:04

3 : 2 (0:0)

Tak kluci konečně ! Konečně byla naše snaha,dřina a fotbalová převaha přetavena také ve vítězný konec. Nutno říct,že bezpochyby zcela zaslouženě.
V dalším mistrovském zápase jsme přivítali Štěrboholskou Viktorii,která nás na podzim doma převálcovala,jak herně,tak výsledkově. I dnes jsme při rozehrání před zápasem soupeře sledovali s obavami,fyzická převaha soupeře byla obrovská,do utkání nastoupili s devíti hráči ročníku 98 a třemi 99!! Proti tomu my nasadili jednu 98 a čtyři 99,zbytek mužstva tradičně mladší žáci ročníku 2000 a 2001 a na lavičce dokonce malé Bodlo (2004).
Avšak na našich borečkách bylo vidět jaký ohromný krok přes zimu opět udělali,soupeře v první půli válcovali,rychlými přihrávkami a náběhy po křídlech se dostávali do vápna a z tlaku se rodily šance. Hned ve druhé minutě trefil Kryštof břevno,když po rychlé kombinaci utekl po křídle Popi a dal krásně pod sebe na hranici velkého vápna kde Fík střílel. Kluci nepolevovali,včas k soupeři přistupovali,předskakovali ho při nahrávkách a byli celoplošně jako vosy,což hostům dělalo velké problémy. V další obrovské šanci se po chvíli ocitl Tomáš,když si naběhl na malé vápno na ostrý balon od Popiho z pravé strany,balon trefil,ale ten se od ruky bránícího hráče odrazil jen do tyče,ale penalta se nekopala a hosté odkopli do bezpečí. 
A třetí naše velešance byla penalta,která se kopala po faulu na agilního Popiho,avšak jindy neomylný Kuba M. tentokrát brankáře neprostřelil. Bomba doprostřed sice byla slušná,ale brankář se ani nehnul a míč vyrazil. 
Soupeř se ze začátku snažil hrát i fotbal,ale když poznali,že středem to nepůjde,tak začali hrát typickou nakopávanou na urostlé útočníky. Obrana však tentokrát pracovala velmi dobře,kluci to měli dnes opravdu těžké,ale celá obraná čtyřka fungovala téměř bezchybně. Jediné okénko jsme otevřeli v poslední minutě první půle,kdy soupeř běžel sám na Bodla,ale naštěstí pro nás netrefil bránu,takže se šlo do kabin bez branek.
V kabině jsme kluky,i když neradi,pochválili a nabádali na stejný způsob hry,plný rychlých nahrávek a pohybu bez míče,který dělal hostům takové problémy.
Hosté však do druhé půle vstoupili mnohem lépe,přitlačili nás na naši polovinu,veškeré balony nakopávali na rozběhnuté útočící hráče za naši obranu a začali se rodit i šance. První dvě ještě famozně zlikvidoval Bodlo v brance,ale ta třetí z levé strany,kde jsme byli často přečíslováni,již propadla za jeho záda a prohrávali jsme 0:1. Soupeř se dál tlačil do útoku,a nakopával jeden míč za druhým jednoduše za obranu. V těchto fázích jsme se přizpůsobili soupeři a také nakopávali balony,což vedlo jen k dalšímu tlaku soupeře. Na 0:2 hosté zvýšili asi 15 minut před koncem zápasu z přímého kopu z hranice vápna.V této fázi jsme udělali rozhodující změnu v utkání,když jsme z útoku stáhli bojujícího Pečeného na pravou zálohu a do útoku vysunuli Popiho. Tím se uzavřela kapsa ze které nás soupeř na naší pravé straně přečísloval ,protože Pavel S. hrál více zezadu a zároveň se Popi dostal na místo ze kterého umí být nejnebezpečnější,pravý útok. 
Kluci začali hrát opět po zemi a kombinací jsme opět získávali půdu pod nohama. 10 minut před koncem Kryštof poslal do běhu Popiho,který byl u míče jako první a píchl míč pod vybíhajícím brankářem k tyči a snížil na 1:2!
Od tohoto momentu na hřišti existovalo jen jedno mužstvo a to to naše. Kluci v sobě objevili poslední zbytky sil,bylo jich najednou plné hřiště a soupeř se k míči dostal pouze když rozehrával z půlky. 5 minut před koncem tam spadlo vyrovnání,když Pavel Pečený posunul míč na Popiho,který s míčem u nohy prošel obranou a vyrovnal na 2:2.
To však klukům nestačilo,jako smečka hladových vlků,která se vrhá na stádo jehňat,soupeře rozcupovali,dál se tlačili za vítězstvím a minutu před koncem udeřilo potřetí. Kryštof ve středu pole vymotal hostující záložníky,kteří ho zastavili jen za cenu faulu,míč si vzal Šimon,políbil ho a poslal ho do pravé šibenice hostující branky a rozhodl o vítězství 3:2!!
Elixír radosti vytryskl jako ropný vrt v Kuvajtu a kluci se sesypali na střelce vítězné branky jako mravenci na obří bonbón .
V poslední minutě ještě Bodlo včas vyběhl proti dlouhému nákopu soupeře,míč chytil a hostující útočník neunesl porážku a sprostě do něj zajel. Naštěstí se Bodláčkovi nic vážného nestalo a rozhodčí vzápětí ukončil zápas a kluci si začali užívat bouřlivé ovace tribun.
V kabině jsme si poprvé letos vítězně zařvali. Toto jsou přesně ty zápasy,kvůli kterým stojí za to fotbal hrát,jen tak dál hoši,my trenéři se skláníme a velmi gratulujeme.